František hrabě Thun-Hohenstein

2. 9. 1847 Děčín – 1. 11. 1916

Významný rakouský politik, dlouholetý český místodržitel, rakouský ministerský předseda.

Patřil ke stoupencům konzervativního velkostatku a zastáncům rovnoprávnosti obou národností v Čechách. Byl také velkým zemským vlastencem.

Funkci českého místodržitele zastával dvakrát. Během prvního období 1889-1896 se neúspěšně pokoušel vyřešit česko-německé spory (např. pokus o tzv. punktace r. 1890) a když r. 1895 ve volbách do říšské rady zvítězila mladočeská strana, odmítající jakékoli ústupky Němcům, odstoupil z funkce.

R. 1898 byl jmenován rakouským ministerským předsedou, jeho vláda však již v r. 1899 ztroskotala na silné německé opozici požadující zrušení jazykových privilegií pro Čechy.

Jedním z jeho posledních činů ve vládě bylo otevření C. k. české technické vysoké školy Františka Josefa v Brně (dnešní Vysoké učení technické v Brně).

R. 1911 byl opět jmenován českým místodržitelem. V tomtéž roce byl císařem Františkem Josefem I. povýšen do knížecího stavu dědičného pro prvorozeného syna. Také v tomto období se snažil o česko-německé dorozumění, jeho úsilí však po vydání tzv. anenských patentů  vyšlo vniveč. (Anenské patenty označovaly nařízení předlitavské vlády z 26. 7. 1914 nařizující rozpuštění Českého zemského sněmu a nahrazení jeho výboru zemskou komisí v čele s místodržitelem, čímž došlo k potlačení české samosprávy.Důvodem k tomuto opatření byla špatná finanční situace království zapříčiněná trvalou obstrukcí německých poslanců, která znemožnila sněmu od r. 1908 přijímat jakékoli rozhodnutí.)

Během první světové války se pokoušel organizovat český aktivismus, ale již r. 1915 byl na nátlak militaristických kruhů ze své funkce odvolán pro nedostatečnou přísnost. Konce první světové války se nedožil, zemřel již 1. 11. 1916.

Zdroje:

ŽUPANIČ, Jan, STELLNER, František, FIALA, Michal,Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, Praha 2001

Němec, Bohumil, ed. Ottův slovník naučný nové doby: dodatky k Velikému Ottovu slovníku naučnému. V Praze: J. Otto, 1930-1943. 12 sv.

Universum: všeobecná encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Odeon, 2000-2001. 10 sv. ISBN 80-207-1060-4.

Diderot: velká všeobecná encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Diderot, 2000- . sv. ISBN 80-902723-2-0.