František Ferdinand ď Este

18.12.1863 Štýrský Hradec – 28.6.1914 Sarajevo

Rakouský arcivévoda, následník trůnu, synovec císaře Františka Josefa I.

Narodil se jako nejstarší syn arcivévody Karla Ludvíka (arcivévoda Karel Ludvík byl mladším bratrem císaře Františka Josefa I.). Poté, co r. 1875 zdědil velký majetek po arcivévodovi Františkovi V. ď Este, přijal ke svému jménu ještě predikát ď Este. Stal se tak jedním z nejbohatších mužů v Rakousko-Uhersku. Vlastnil i rozsáhlá panství v Čechách, např. Chlumec u Třeboně a zámek Konopiště u Benešova, který koupil r. 1887 a postupně ho přestavěl na reprezentativní rezidenci.

Zpočátku se věnoval zejména službě v armádě. Po smrti korunního prince Rudolfa v roce 1889 se však stal faktickým následníkem trůnu (císař však Františka Ferdinanda do této funkce oficiálně potvrdil až v roce 1897). V r. 1898 se stal zástupcem císaře ve všech vojenských záležitostech a od r. 1906 měl rozhodující vliv na dění v rakousko-uherské armádě. Byl zastáncem silné státní moci a správní reorganizace Rakousko-Uherska s přihlédnutím k národnostnímu principu.

Dlouho tvrdošíjně usiloval o manželství s hraběnkou Žofií Chotkovou, které mu císař nechtěl povolit, protože Žofie nepocházela z rodem rovného vládnoucího říšsko-stavovského rodu. František Ferdinand nakonec svolení k sňatku získal až poté, co se vzdal všech nástupnických nároků pro své děti, které by z tohoto manželství vzešly. Vzali se 1. 7. 1900 v Zákupech.

V červnu 1914 ve funkci generálního inspektora veškeré branné moci řídil manévry konající se v Bosně, na které ho doprovázela i jeho manželka Žofie. Během nich, při oficiální návštěvě Saraveja 28. 6. 1914, byl na Františka Ferdinanda i jeho manželku spáchán atentát, při kterém oba zemřeli. Tento čin vešel do dějin jako sarajevský atentát a stal se záminkou pro vypuknutí první světové války.

Zdroj:

HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie, Praha 2001