Českému poselstvu na říšské radě!
Obracíme se k Vám, pánové, ve velké době našeho národního života, v době, za niž všichni budeme odpovídati celým staletím. Obracíme se k Vám, k poselstvu českého lidu, dobře vědouce, že my čeští spisovatelé, osobnosti v našem životě veřejně činné a známé, máme nejen právo, nýbrž i povinnost, mluvit za rozhodnou většinu českého světa kulturního a duchovního, ba i za národ, jenž sám promluviti nemůže. Co nejdříve sejde se říšská rada a politickému zastupitelstvu českého národa naskytne se poprvé za války příležitost, aby z její tribuny projevilo všechno, co se dosud projeviti nemohlo ani tiskem, ani jiným veřejným způsobem.... Nuže, pánové, aspoň tam buďte pravdivými mluvčími svého národa, aspoň tam povězte státu i světu, co Váš národ chce a na čem trvá! Aspoň tam splňte svou svatosvatou povinnost a zastaňte se českých práv a českých požadavků v této nejosudovější době světových dějin způsobem nejrozhodnějším a nejobětavějším, neboť nyní rozhoduje se o českém osudu na celá staletí! ... Teď však se otevírají brány rakouského parlamentu, a politickým zástupcům národů poprvé se naskýtá příležitost, aby, budou-li chtíti, svobodně mluvili a jednali. Cokoliv řeknou a cokoliv ujednají, uslyší se nejenom doma, nýbrž i v celé Evropě, ba v zámoří. Na Vás pánové, jakožto na mluvčí českoslovanského národa pohlížeti budou dnešek i budoucnost, a není sporu, čeho po Vás žádají. ... Evropa demokratická, Evropa národů svéprávných a svobodných jest Evropou zítřka a budoucnosti. Národ žádá po Vás pánové, abyste byli s touto velkou dějinnou chvílí, abyste jí věnovali všechny své schopnosti, abyste jí obětovali všechny jiné zřetele, abyste v té chvíli jednali jako mužové nezávislí, mužové bez všelikých závazkův a prospěchův osobních, mužové svrchovaného mravního a národního vědomí. Nedovedete-li učiniti zadost všemu, čeho národ po Vás žádá a co Vám ukládá, vzdejte se raději svých mandátů, prve než na říšskou radu vejdete, a odvolejte se k své nejvyšší instanci: k svému národu!
V Čechách a na Moravě, v květnu 1917.
Manifest podepsali např. Jindřich Šimon Baar, Otokar Březina, Josef Čapek, Karel Čapek, Karel Matěj Čapek-Chod, Jakub Deml, Viktor Dyk, Vladimír Helfert, Jan Herben, Adolf Heyduk, Alois Jirásek, Jan Kapras, Jan Klecanda, Karel Klostermann, Eliška Krásnohorská, Kamil Krofta, Petr Křička, Jaroslav Kvapil, Jiří Mahen, Josef Svatopluk Machar, Marie Majerová, Helena Malířová, Alois Mrštík, Zdeněk Nejedlý, Arne Novák, Ivan Olbracht, Emanuel Rádl, Karel Václav Rais, Antonín Sova, Antal Stašek, František Xaver Svoboda, Růžena Svobodová, František Xaver Šalda, Anna Marie Tilschová a další.
Tip:
Stloukal, Karel. Před třiceti lety: K výročí Projevu českých spisovatelů z května 1917. Vyd. 1. V Praze: Jos. R. Vilímek, 1947. 107-[III] s. - S přílohou faksimile Manifestu českých spisovatelů
http://katalog.npmk.cz/documents/361450